PROGRAM 8. ŘÍJNA
Budoucnost společnosti záleží nejen na vědě, výzkumu a podnicích, ale především na schopnosti vlády provést nás, vytvořit podmínky a pomoci zvládnout digitální transformaci, především automatizaci výroby a služeb a zásadní proměny nejen trhu práce v národním, regionálním i globálním měřítku. Nová Evropská komise má před sebou náročný úkol – v příštích pěti letech využít umělou inteligenci jako příležitost ke konvergenci ekonomik EU a udržet se v závodě s USA a Čínou. Zachovat přitom naše hodnoty, bezpečnost a úctu k základním právům jako zásadní konkurenční výhodu a pomoci vyrůst na Starém kontinentu vysněným novým jednorožcům. Před sto lety v roce 1920 vymysleli bratři Čapkové ze slova robota pojmenování pro inteligentní stroje, dnes jsou tady a jak se k nim postavíme rozhodne o naší budoucnosti na další století.
PANEL 1: BUDOUCNOST PRÁCE, SPOLEČNOSTÍ A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Evropská unie je místem, které si nelze na první pohled spojit s rozvojem moderních technologií. Za inovativními startupy musíme většinou do USA, Izraele nebo do asijských zemí jako je Čína nebo Korea. Česká republika se připravuje na automatizaci a robotizaci práce a má strategii „The Country for The Future”, která má do roku 2030 posunout Česko mezi nejinovativnější země v Evropě.
Ujel ČR vlak nebo jen nejsou atraktivní a dravé malé firmy vidět? Chybí současné Evropě moderní a cílevědomá průmyslová politika, která by nastartovala výzkum a vývoj? Mohou mít české startupy globální ambice? A jaký vliv to bude mít do budoucna na charakter české ekonomiky, dosud závislé především na průmyslové výrobě? Potřebujeme státní startupový fond? Plní se vládní inovační strategie?
PANEL 2: AI PRO BEZPEČNOST OBČANŮ
Technologie využívající umělé inteligence (AI) procházejí mohutným vývojem po celém světě. Konstantní vývoj demonstruje vznik deep fake videí a autonomních vozidel; nyní i složitých algoritmů, které systémům umožňují předvídat a učit se. Podle Světového indexu kontroly umělé inteligence (AIGS) nyní nejméně 75 ze 176 zemí světa aktivně využívá technologie postavené na umělé inteligenci pro sbírání dat a sledování lidí. Jmenovitě jde o koncepty smart a safe cities (56 zemí), systém pro rozpoznávání tváře (64 zemí) a smart policing (52 zemí).
Dále se potvrdilo, že co se týče využívání umělé inteligence pro sběr dat co do formy vlády, nejčastěji se jedná o liberální demokracie. Index také ukazuje, že již 51 % moderních demokracií nasadilo systém sběru dat řízený umělou inteligencí. Naproti tomu uzavřené autokratické státy se v tomto ohledu angažovaly pouze z 37 %, další hybridní autokratické režimy ze 41 %.
Které země používají technologie založené na umělé inteligenci pro sběr dat a kontrolu lidí? Jaké specifické typy technologií vlády využívají? Které země a které společnosti tyto technologie dodávají? Měla by EU řešit otázku nasazení podobných systémů? Je Česká republika připravena k instalaci systémů pro rozpoznávání tváře? A za jakým účelem přesně?
PANEL 3: DIGITALIZOVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JAKO KLÍČOVÝ NÁSTROJ KONKURENCESCHOPNOSTI
Automobilový průmysl představuje naprosto klíčový segment exportně orientované ekonomiky. Automobilový průmysl tvoří téměř čtvrtinu vývozu, což je bezmála deset procent českého HDP a zaměstnává 150 tisíc lidí. Jeho vliv ale sahá daleko za tato základní agregovaná čísla. Nastupující nové technologie a změny jsou tak naprosto zásadní pro naši budoucí prosperitu, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Je nutné udržovat a posilovat pozici českého automobilového průmyslu nejen v evropském, ale i v globálním měřítku. Moderní technologie, jako jsou digitalizace, alternativní pohony (elektromobilita) a autonomní řízení mohou pro Česko být ohrožením, ale zároveň i obrovskou příležitostí. Pokud stát vytvoří vhodné podmínky, podpoří soukromý sektor a nastaví jasná a efektivní pravidla, můžeme se tak stát jedním ze světových lídrů v oblasti rozvoje nových forem mobility.
Naplňujeme memorandum, které uzavřela v roce 2017 vláda se Sdružením automobilového průmyslu a ve kterém se zavázala podporovat digitalizaci, autonomní řízení a elektromobilitu? Proč se mluví o tom, že neumíme stavět velkou infrastrukturu typu vysokorychlostních železnic?
PROGRAM 9. ŘÍJNA
Není pochyb o tom, že současný politický a ekonomický vývoj ve světě staví demokracii v členských státech před celou řadu výzev. Jednu z nich představuje i rozvoj v oblasti digitálních technologií a nových prostředků komunikace, jako jsou online platformy a sociální sítě. Aktuálnost témat jako jsou dezinformace se promítla také do struktury nové Evropské komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyen tak vytvořila tři místopředsednické posty, jejichž agenda je spojena právě s činností na podporu demokratických principů a základních evropských hodnot v EU a jejích členských státech. Místopředsednickou pozici pro hodnoty a transparentnost obsadila Věra Jourová, která bude spolupracovat s místopředsedou pro podporu evropského způsobu života Margaritisem Schinasem a místopředsedkyní pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicou. V průběhu mandátu nové Komise tak bude bez pochyby velice zajímavé sledovat, jakým způsobem se očekávání, která sestavení nové Komise ve vztahu k otázce budoucnosti evropské demokracie a hodnot v éře digitálního věku budí, promítne do praktických kroků a jaké reakce kroky Komise budou vyvolávat v jednotlivých členských státech.
V důsledku technologických změn však Evropa čelí silným tlakům také v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Abychom dokázali zajistit perspektivní budoucnost současným i příštím generacím, bude nutné věnovat vzdělávání více pozornosti a větší investice, než doposud. Vzhledem k tomu, že v rámci současného stavu primárního práva vzdělávání spadá do oblasti mezi oblasti, ve kterých má EU pouze podpůrné pravomoci, bude zásadní, jakým způsobem se s touto výzvou dokáží vypořádat vlády členských států.
PANEL 1: BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ V EU
Dynamický rozvoj moderních technologií, automatizace a postupná digitalizace představují bezprostřední výzvy pro vzdělávací systémy všech členských zemí EU. Právě proměny cílů a obsahu vzdělávání i samotných metod učení přímo ve školách jsou klíčovými nástroji, jak na tyto fenomény reagovat.
Jak se musí proměnit to, co se učí naše děti ve školách s ohledem na rozvoj tzv. digitální gramotnosti či digitálních kompetencí v ČR i jednotlivých evropských zemích?
PANEL 2: BUDOUCNOST VLÁDY A DEMOKRACIE
Demokratické instituce po celém světě řeší stejný problém. Tím jsou hrozby pocházející z digitálního prostředí. Výjimkou není ani Česká republika, která nejednou čelila kybernetickým útokům na ústřední orgány státní správy. Stranou nezůstávají ani aktivity snažící se ovlivňovat veřejné mínění. Bezpečnostní informační služba např. upozorňuje na ruské informační působení v ČR. Národní centrála proti organizovanému zločinu vyhodnotila jako hrozbu do budoucna činnost tzv. alternativních médií. Ty podle policistů sdílejí stejná témata i postoje s populistickými subjekty a mohou tak podporovat vyhraněnost a radikální názory svých adresátů.
Na nové hrozby reaguje i Evropská komise. Ta v prosinci 2018 představila akční plán proti dezinformacím, který zahrnuje složky jako vybudování systému včasného varování, prohloubení spolupráce se subjekty ze soukromého sektoru, zvýšení resilience a posílení strategické komunikace. Cílem nové komise je i příprava legislativy, která mimo jiné zajistí vyšší transparentnost v oblasti placené politické reklamy.
Jak se s nárůstem internetu a sociálních sítí proměňuje společnost a demokratické procesy? Před čím zejména máme být ostražití? Jak bychom měli postupovat vůči původcům dezinformací, ať už se jedná o státní či nestátní aktéry? A jak bude do budoucna vypadat vztah veřejných institucí a internetových gigantů sledujících často rozdílné zájmy?